Symbol

    Symboly doprovází člověka odjakživa. Každá doba, každá kultura má své. Jejich význam pak bývá předáván z generace na generaci a někdy může být i ztracen nebo pozměněn. A tak se objevují nové a další.

    Představujeme vám „jeden“ z nich. Vznikl před pár lety a před vámi se nachází jeho „dvojí podoba“.

      Původní význam je symbol pevného partnerství a vzájemné spolupráce dvou bytostí – ženy a muže, kde červená tradičně představuje ženu a modrá muže. Spolupráce, která přetrvá věky a přesáhne i dnes běžně vnímaný horizont života . Zkrátka láska až za "hrob".

    Symbol je vyveden ve dvojí "zrcadlové" podobě, stejně jako řada jevů naší reality. Má tedy ženská část populace svou, a mužská část populace  také, přičemž jsou ale téměř totožné.

    Pozadí symbolu tvoří kruh v bílé barvě nebo velmi světle žluté při umisťování na bílý podklad.

    Po svém vzniku byl symbol na čas odložen, aby se objevil o chvíli později v době, kdy přišla informace o „ohrožení“ plodnosti českého i slovenského národa (i některých dalších evropských národů) z důvodů odklonění od základních principů života reality tohoto světa. V tu chvíli se barvy propojily v národní symbol. Málokdo možná ví, že původní české barvy jsou červená a bílá a se Slovenskem přibyla na vlajce modrá. Červeno-modro-bílou barvou je tak vyjádřeno trvalé česko-slovenské partnerství.

   Použijme tento symbol k vyjádření jednoty v následujícím období. Je milion možností a více, v čem se mohou lidé od sebe lišit. Jejich rozmanitost není ničím omezená, přičemž ale v základu jsou všichni stejní a ve své podstatě jsou jen dva druhy lidí – ženy a muži, mající lidské chování.

    Pro vyvážení tohoto světa, pro jeho dlouhodobé mírové trvání, je důležité najít min. jedno téma, jeden styčný bod, ve kterém by si všichni bez rozdílu pohlaví, náboženství, barvy pleti, politické příslušnosti atd... mohli být 100% jisti stejným postojem. Jinými slovy, řekne-li se strom, naběhnou stovky představ, každý má v oblibě jiný. Řekne-li se stůl, opět je tu tisíce podob a neexistuje kritérium, které by stanovilo nejdůležitější z nich.

    Ale řekne-li se voda, platí navždy – dar, v této formě života nepostradatelný a ničím nenahraditelný.  Přestože také obsahuje mnoho podob. A od toho odvodit také chování a nakládání s vodou ve společnosti. Jako s veřejným dědictvím, které pouze spravujeme, ale nevlastníme.

Marie

Jméno skloňované ve všech kulturách, národech, nářečích napříč planetou i historií. Jiné podoby známe jako Mořena, Mařena, Marzena, Morana.

Čím je tak přitažlivé? Co z něj vyzařuje? Prainspirace boží církve?

Pro zajímavost si můžeme uvést, že sice známe různé podoby tohoto jména, ale za všemi se nachází jedna a táž bytost.